|
|
Strana Zelených a pohled na německé vojenské zahraniční mise na příkladu válek v Afghánistánu a Iráku
Schuster, Michael ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německou stranou Zelených a změnami, kterými strana prošla v otázce aktivního zapojení německé armády do vojenských zahraničních misí. Práce danou problematiku popisuje na pozadí konfliktů v Kosovu, Afghánistánu a Iráku. Němečtí Zelení jsou stranou, jejíž kořeny sahají do mírového hnutí 70. let a mírové řešení konfliktů je jedním z hlavních pilířů strany. Když se v Německu strana Zelených poprvé dostala do vlády, hned se musela zabývat otázkou zapojení se do konfliktu v Kosovu. K němu zaujala postoj, že je třeba, aby se do konfliktu německá armáda aktivně zapojila. Hned o dva roky později řešila vládní koalice sociálních demokratů a strany Zelených účast na dalším vojenském konfliktu, který byl způsoben teroristickým útokem 11. září v roce 2001. I přes vyjádření solidarity americkým politikům se Německo nezapojilo do "válek proti teroru" v Afghánistánu a v Iráku v takové míře, jako do konfliktu v Kosovu. V práci je použit koncept Zivilmacht (civilní mocnosti), který zkoumá, jak tomuto modelu odpovídalo Německo za vlády rudo-zelené koalice. Cílem práce je vysvětlit důvody změny stanoviska strany Zelených v otázce zapojení do vojenských misí v zahraničí a objasnit rozdíly v jednotlivých vybraných konfliktech.
|
|
|
Role Goethe Institutu v německé zahraniční politice po roce 1990
Vysloužil, Jan ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce se věnuje programové činnosti Goethe-Institutu v širším rámci německé zahraniční politiky mezi lety 1990-2020. Teoretická část se věnuje Goethe-Institutu z hlediska soft power, veřejné a kulturní diplomacie. Dále je nastíněn vývoj Goethe-institutu ve zkoumaném období a změna jeho priorit. Analyzována je také nezávislost Goethe-Institutu na německé vládě. Na případové studii pražského Goethe-Institutu je následně demonstrován posun v prioritách této instituce od bilaterálních k celoevropským tématům. Tento posun je představen na konkrétních akcích pořádaných pražským Goethe-Institutem od jeho založení roce 1991 až po rok 2020.
|
|
|
Německá zahraniční rozvojová spolupráce v Latinské Americe
Zavadilová, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se věnuje rozvojové politice Německa v zemích Latinské Ameriky se zaměřením na období mezi lety 1990 a 2011. Tento region nepatří do oblasti strategických zájmů SRN, vzhledem k roli Německa coby tzv. globálního donora je však do značné míry podporován a je zde realizována řada rozvojových projektů. Po představení stěžejních politických souvislostí, vztahů s regionem a rozboru oboustranných zájmů na spolupráci je na studium rozvojové politiky využit analytický koncept civilní mocnosti. Pomocí tohoto ideálně-typického konceptu je zkoumáno, do jaké míry odpovídá charakter spolupráce v regionu základním rysům obecné německé zahraničně-politické role normativně orientované civilní mocnosti. Cílem práce je ukázat rozvojovou spolupráci s regionem v její komplexitě a zmapovat, jakou roli němečtí aktéři v této tematice své zemi dávají a jaké významy přisuzují zkoumané realitě. V rámci klíčové analýzy jsou zhodnoceny výroky představitelů exekutivy, vládní dokument, statistická data a názory odborné veřejnosti. Za tomto základě je vyhodnoceno, že v určitých aspektech se SRN přibližuje chování civilní velmoci, v jiných oblastech však převládají čistě pragmatické vládní zájmy.
|
|
| |
|
|
ČSSR ve východní politice SPD (1973 -1989)
Malínek, Tomáš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Tato disertační práce se zabývá Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) a její politikou vůči Československu v letech 1973-1989. Předmětem zkoumání nejsou pouze vztahy mezi SPD a KSČ, ale také kontakty mezi západoněmeckými sociálními demokraty, československým disentem a politickou emigrací. Cílem této práce je najít odpověď na tyto tři základní otázky: Jaké byly cíle "československé politiky" SPD? Do jaké míry se podařilo tyto cíle naplnit? Znamenal odchod SPD do opozice v roce 1982 zásadní předěl v jejím přístupu k ČSSR?
|
|
|
Between Westbindung and Ostpolitik: Reconceptualising German-Russian Relations 2014-2017
Jacobs, Jonathan ; Stepanovic, Vera (vedoucí práce) ; Escriba, Abel (oponent)
German-Russian relations have remained strong since the Cold War, despite continuing in traditions of multilateralism and integrated into the Western order. Despite recent tensions and deterioration since the Ukraine Crisis, German-Russian relations are a subject of intense debate between the political parties CDU/CSU and SPD that governed Germany in a coalition from 2014-2017. This thesis utilises a social constructivist method to focus on social factors and party-political legacies relevant in the evolving relationship. It then analyses the evolving discourse of the parties about Russia in the years 2014-2017, focusing on the different ways the discourse uses and connects with the factors and legacies. Although a parallel movement is discerned between the foreign policy positions of the CDU/CSU and SPD, the parties' positions do not converge but remain in conflict about the future of European security, cooperation with Russia and the desired foreign policy role of Germany. Throughout, the analysis suggests that contemporary theories about German-Russian relations and about Germany's foreign policy role should look at the internal debates and factors to get a more complete picture of German foreign policy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Občanská válka v Sýrii z perspektivy české a německé diplomacie
NOVOTNÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá tématem jedné z největších humanitárních katastrof od druhé světové války - syrskou občanskou válku. Důraz je kladen na postoje české a německé diplomacie vůči tomuto konfliktu. Nejprve je čtenář obeznámen s aspekty autoritářského vládnutí na Blízkém východě. Tyto aspekty jsou analyzovány v širším kontextu, ve vztahu k Arabskému jaru, které začalo v roce 2011 a později se vyvinulo do Arabellion (Arabélie). Zadruhé jsou vylíčeny hlavní události Syrské občanské války (až do konce roku 2018), aby čtenář mohl získat přehled o průběhu této války. V neposlední řadě jsou autorkou analyzovány a komentovány přístupy české a německé diplomacie vůči záležitostem v Sýrii. Jelikož oba státy, ČR i SRN, jsou členy Evropské unie, která má vlastní Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, je tento aspekt také zmíněn v závěru práce.
|
|
|
Německo a cesta Ukrajiny k nepodepsání asociační dohody
Svobodová, Tereza ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou německé zahraniční politiky na příkladu vyjednávání asociační dohody mezi Ukrajinou a EU v letech 2007 až 2013. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaké zájmy v tomto konkrétním případě Německo sledovalo a zda jeho chování odpovídalo spíše konceptu civilní mocnosti, nebo konceptu geoekonomické mocnosti. Dalším cílem je analyzovat, jaké chyby Německo při vyjednávání udělalo. Práce se nejprve zabývá východisky německé zahraniční politiky a Evropskou politikou sousedství, zejména Východnímu partnerství, a rolí Německa v nich. Hlavní kapitola zkoumá chronologicky vývoj vyjednávání a soustředí se především na tiskové zprávy, prohlášení a další projevy klíčových německých politiků. Ty poměřuje s předem stanovenými kritérii pro přiřazení k jednomu z vybraných konceptů. Práce dochází k závěru, že Německo se v tomto případě chovalo spíše jako civilní mocnost, protože se snažilo vztahy multilateralizovat, kladlo velký důraz na principy a hodnoty a vyhýbalo se konfrontacím. Chybou Německa bylo, že nevěnovalo vyjednávání dostatečnou pozornost a nemělo žádnou jasnou strategii pro daný region. Svou pasivitou a nedostatečným zájmem o Ukrajinu jako takovou přispělo k nezdárnému konci vyjednávání.
|
|
|
Německá zahraniční rozvojová spolupráce v Latinské Americe
Zavadilová, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se věnuje rozvojové politice Německa v zemích Latinské Ameriky se zaměřením na období mezi lety 1990 a 2011. Tento region nepatří do oblasti strategických zájmů SRN, vzhledem k roli Německa coby tzv. globálního donora je však do značné míry podporován a je zde realizována řada rozvojových projektů. Po představení stěžejních politických souvislostí, vztahů s regionem a rozboru oboustranných zájmů na spolupráci je na studium rozvojové politiky využit analytický koncept civilní mocnosti. Pomocí tohoto ideálně-typického konceptu je zkoumáno, do jaké míry odpovídá charakter spolupráce v regionu základním rysům obecné německé zahraničně-politické role normativně orientované civilní mocnosti. Cílem práce je ukázat rozvojovou spolupráci s regionem v její komplexitě a zmapovat, jakou roli němečtí aktéři v této tematice své zemi dávají a jaké významy přisuzují zkoumané realitě. V rámci klíčové analýzy jsou zhodnoceny výroky představitelů exekutivy, vládní dokument, statistická data a názory odborné veřejnosti. Za tomto základě je vyhodnoceno, že v určitých aspektech se SRN přibližuje chování civilní velmoci, v jiných oblastech však převládají čistě pragmatické vládní zájmy.
|
host ::
RSS.